IP systémy

Obraz snímaný IP kamerou je přímo v IP kameře prostřednictvím zabudovaného web serveru zkomprimován, převeden na datový tok a zakódován do TCP paketů, které jsou dále šířeny do datové sítě LAN a případně i do internetu. Protokol pro přenos videosignálu z IP kamery vyžaduje zabezpečení přenášených dat (obvykle jménem a heslem) a pro připojení na danou IP kameru je tedy nutné znát tyto přihlašovací údaje. Každá IP kamera má svou webovou stránku umožňující nastavení a sledování obrazu IP kamery a svou jedinečnou IP adresu, na kterou se lze připojit pomocí běžného internetového prohlížeče (Internet Explorer, Firefox, Chrome, Opera apod. ), nebo pomocí klientského softwaru (obvykle dodávaného zdarma výrobcem IP kamery). Plné zobrazení videosignálu IP kamery a její kompletní nastavení vždy umožňuje klientský software a obvykle i Internet Explorer. V ostatních prohlížečích nemusí být dostupné všechny funkce IP kamery. 
Pro připojení do sítě LAN je každá IP kamera opatřena standardním konektorem 8P8C který je známý jako RJ45, takže ji lze snadno připojit do switche ⁄ routeru. 
Pro přenos obrazu a jeho ukládání v digitální podobě obvykle používají IP kamery kompresní formáty: M-JPEG, MPEG-4 a H.264.

  • Komprese M-JPEG komprimuje a kóduje celé jednotlivé obrázky. Statické části obrazu nejsou nijak filtrovány, vzniká velký objem dat a proto klade větší nároky na místo pro záznam.
  • Komprese MPEG-4 komprimuje jak přenos videa, tak i přenos audio signálu. Oproti M-JPEG se zde komprimují také nadbytečné údaje. Je porovnáván rozdíl mezi po sobě jdoucími snímky. Ve výsledku je IP kamerou odesílán jeden referenční snímek a několik dalších snímků obsahuje pouze změnu oproti referenčnímu snímku. Formát MPEG-4 je až o 50% účinnější než standard M-JPEG a klade menší nároky na místo pro záznam.
  • Komprese H.264 vychází z předchozí komprese MPEG-4. Jedná se o modernější kompresní standard. Enkodér H.264 dokáže zredukovat velikost digitálního video souboru až o 80% ve srovnání s formátem M-JPEG a až o 50% ve srovnání s kompresí MPEG-4. Díky velké kompresní účinnosti se tato norma využívá zejména u megapixelových IP kamer.
  • Komprese H.265 vychází z předchozí komprese H.264. Dokáže zredukovat velikost digitálního video souboru až o 50% ve srovnání s formátem H.264. Proto se dnes využívá u kamer a digitálních videorekordérů rekordérů s rozlišením několik Mpx.

 

IP kamery a www stránky

IP kamery lze využít samostatně také jako on-line kamery pro zobrazení živého obrazu například z průběhu stavby domu, sledování dopravního zpravodajství nebo monitorování počasí apod. IP kamery naopak nejsou vhodné jako webové kamery pro zobrazení na www stránkách. Jejich použití brání již zmiňované zabezpečení i jejich poměrná složitost a také objem odesílaných dat. Webové kamery vhodné pro www stránky jsou jednoduchá zařízení, která posílají většinou video ve formě datového toku nižší kvality s důrazem na plynulost videa. Je li požadavek na použití IP kamery jakožto webové kamery pro www stránky je důležitým parametrem při výběru IP kamery podpora rtsp protokolu, který se dá jednoduše implementovat do www stránek.

 

Přenosové trasy IP kamer

Pro přenos videosignálu IP kamer se používají počítačové sítě LAN. Pro rozsáhlejší systémy s megapixelovými kamerami je požadavek na datovou propustnost alespoň 1Gb⁄sec (pro větší kamerové systémy se doporučuje vytvořit samostatnou síť LAN pouze pro IP kamerový systém). Některé typy IP kamer jsou vybaveny WiFi rozhraním pro bezdrátový přenos dat. Pro vzdálenou správu prostřednictvím internetu je kladen důraz hlavně na odchozí datový tok (upload) - jeho hodnota by měla být minimálně 1024 kb⁄sec.

 

Záznam IP kamer

  • Záznam IP kamer na vnitřní paměťovou kartu - většina IP kamer umožňuje nahrávat na SD kartu vloženou přímo v kameře. Záznam na vnitřní SD kartu je možný u většiny IP kamer na základě detekce pohybu v obraze, trvale na základě plánovače a pokud má kamera externí alarmové vstupy i na základě aktivace tohoto vstupu. Nevýhodou je (zvláště u megapixelových kamer) malá kapacita záznamového média a tím i omezená délka pořízených záznamů.
  • Záznam IP kamer na vzdáleném PC - ke každé kameře je k dispozici základní záznamový software přímo od výrobců IP kamer. Tento software umožňuje zobrazení IP kamer, nahrávání na základě detekce pohybu, nebo na základě plánu. Obvykle neumožňuje pokročilé funkce analýzy obrazu jako například detekce překročení zóny, detekce lidské tváře a podobně. Tyto pokročilé funkce nabízí různé licencované nadstavbové aplikace.
  • Záznam IP kamer na NVR síťový digitální videorekordér - jedná se o síťové zařízení (NVR, NAS), které je schopné zaznamenávat data z IP kamer na lokální pevný disk. NVR a NAS mohou mít také speciální funkce pro zpracování obrazu z IP kamer. Záznam lze poté prohlížet přímo na připojeném monitoru, nebo vzdáleně přes webové rozhraní síťového rekordéru, případně pomocí klientské aplikace pro vzdálené sledování. Většina NVR i NAS nabízí aplikace pro sledování na mobilních zařízeních. V naší nabídce jsou NVR a NAS pro záznam až 4,8,16, 24 a 32 IP kamer. Některé NVR rekordéry z naší nabídky pro 4, 8 a 16 IP kamer umožňují i napájení PoE pro IP kamery. Záznam IP kamer na NVR spolu s vytvořením vlastní LAN jen pro kamerový systém je v současné době nejrozšířenější.
  • Záznam IP kamer na FTP server.

 

Kompatibilita IP kamer

V minulosti výrobci IP kamer řešili pouze kompatibilitu vlastních výrobků a nebylo tedy možné kombinovat v jednom systému IP kamery různých výrobců. Možnost kombinace různých kamer v jednom IP systému přinesly až speciální licencované nadstavbové softwary, které mají implementovány protokoly různých výrobců a umožňují plně využívat všech funkcí IP kamer. V posledních letech velcí výrobci IP kamerové techniky založili asociaci ONVIF a ustanovili standard pro přenos videa a zvuku IP kamer. Tento standard zaručuje kompatibilitu přenosu videosignálu a zvuku IP zařízení různých výrobců. Standard se rychle rozšířil mezi výrobce IP zařízení a v současnosti je již plně podporován všemi významnými výrobci. ONVIF standard se stále vyvíjí ale v současné podobě ještě nezaručuje využití všech pokročilých funkcí IP kamer.
Nové NVR rekordéry a IP kamery řady TD – xxxx v naší nabídce mají software kompatibilní také s IP systémy Hikvision a Dahua

 

Výhody IP kamer

  • Dostupnost – po připojení IP kamery do sítě internet může uživatel z kteréhokoliv místa na světě s připojením k internetu a s příslušnými přístupovými právy vzdáleně sledovat a nahrávat živé záběry z IP kamery. Spravovat IP kameru lze ze standardního webového prohlížeče z jakéhokoli počítače.
  • Rozšiřitelnost – IP kamerové systémy lze snadno rozšiřovat pouze připojením IP kamery do datové sítě. V některých případech lze omezeně i využít stávajících rozvodů LAN – není nutné pokládat samostatnou jednoúčelovou kabeláž. Podmínkou je kompatibilita protokolu IP kamer!
  • Inteligentní funkce – IP systémy nabízejí inteligentní video analýzy obrazu, např.: inteligentní detekce pohybu, detekce odložených nebo zmizelých objektů, rozpoznávání registračních značek vozidel (SPZ), rozpoznání lidského obličeje, počítání osob, apod.
  • Rozlišení - rozlišení u IP kamery může dosahovat až několik megapixelů. Dnes jsou nejrozšířenější kamery s rozlišením 2 Megapixely - FullHD (1920 × 1080), ale na trhu jsou také IP kamery s rozlišením 3 megapixely, 4 megapixely, 5 megapixelů, 8 megapixelů i vyšším než 10 Mpixelů.
  • Připojení ⁄ Samostatnost – IP kameru lze využít jako samostatný kamerový bezpečnostní systém se záznamem.
  • Další výhody jsou možnost bezdrátového přenosu (Wi-Fi), napájení IP kamer po datovém kabelu (PoE - "Power over Ethernet"), obousměrný přenos audia, možnost integrace s dalšími síťovými systémy (kontrola přístupu, EZS apod.) a mnoho dalších.

 

Nevýhody IP kamerového systému

  • Nekompatibilita IP kamer jednotlivých výrobců, která znemožňuje jejich kombinaci - v současnosti je částečně kompenzována zavedením standardu ONVIF
  • Zpoždění obrazu vlivem náročnosti zpracování obrazu přímo v kameře.
  • Možná ztráta obrazu a kvality videosignálu (sekání, kostičkování, ...) vlivem možných ztrát paketů na přenosové trase a použité komprese.
  • Vysoká náročnost na kapacitu a výkon datových úložišť.
  • Oproti ostatním systémům složitější nastavení - je nutná znalost základů teorie sítí.
  • U rozsáhlých systémů s centrálním nahráváním rostoucí nespolehlivost přenosu dat a možnost výpadku záznamu – u delších přenosových tras je nutné použít poměrně složitá (narozdíl od analogových systémů) opakovací zařízení (switche).
  • Možné problémy s datovou propustností u sdílených přenosových tras v případě, kdy více IP kamer používá stejnou kabeláž, na rozdíl od ostatních systémů, kde má každá kamera svou vlastní vyhrazenou přenosovou trasu.